Naposledy jsem psal o albu naší zpěvačky Viktorie. Tentokrát budu psát o albu naší zpěvačky Anety. Aneta kromě posledního alba Rosy Nocturny nazpívala i album kapely Synaesthetics, které poslechnu a napíšu o něm pár řádek.
Níže si přečtete zcela můj osobní pohled na album, moje a jen moje pocity z jeho poslechu.
Vkládám tedy disk do CD-ROM, ten se roztáčí a z reproduktorů se začínají ozývat první tóny.
Úvodní písnička Fortress from our dreams začíná pozvolně syntem, postupně se přidávají ostatní nástroje kapely, jako první uslyšíme mužský zpěv, po další chvíli se přidá lahodný ženský vokál. Je to nejdelší sedmiminutový song na albu a můžeme v něm rozpoznat jisté pasáže. První polovina se nese v prog-rockovo-metalovém hávu a předestírá, co na albu uslyšíme. V polovině je akustická vsuvka, která se, jak už to tak bývá, opět přeline do tvrdých riffů. V závěru písničky zazní dvě kytarová sóla. Dle zvuku kytar bych řekl, že se kytaristé spravedlivě podělili.
Hlavní melodie mi tak strašně připomíná soundtrack z filmu jako Mumie, Tisíc a jedna noc nebo podobného trháku, že jsem si kvůli tomu stáhl i Shazam. Ale jediné, co mi ukázal bylo Fortress from our dream od Synaesthetics.
Religion je střednětempá písnička s výrazným klavírem, melodie zpěvu melancholicky osciluje v tónině, velkou devízou je zde ovšem zajímavé kytarové sólo, kterému udělaly prostor ostatní nástroje a neskutečně do písničky sedne.
V podobném tempu pokračuje i Distance. Hlavní kytarový motiv je postaven na rozkladech akordů. Anetin hlas zde doplňuje i growl a atmosféru dotváří vhodně použitý klavír.
Broken glass je do poloviny pomalá procítěná písnička, takový pěkný ploužák. V polovině nabude díky rychlejšímu podkladu na energičnosti.
Klavírním intrem začíná Straw man. Aneta se zde pokouší o zpěv zabarveným hlasem a písničce to docela sluší. Vnáší to do ní svěží změnu. Ve střední poklidné pasáži jsem zaznamenal práci s volume poťákem u kytar nebo podobný efekt. Následuje kytarové sólo, část se šepotem, heavy pasáž, klavírní intermezzo a tak dále. Celkově je písnička na změny a nápady bohatá.
V úvodu Embrace my addiction můžeme slyšet intro na basu a ráfek na rytmičák. Inspirativní a zajímavá kombinace. Písnička se rozjede pěkným kytarovým rifem - škoda že nezní déle - doplněným syntovou plochou. Opět písnička s mnoha změnami, pasážemi, rytmy a variacemi. Krásně je zde i využito stereo kanálu.
I Memento mori začíná basou, aby se po chvíli přidaly kytary. Vzletný latinský název odkazuje na poměrně energickou písničku. Poměrně. I tento song je protkán nespočtem pasáží a změn. Začínám si přát přímočařejší písničku, ale i Within the confines je plejádou motivů, riffů a změn.
Poslední song na albu je jiná verze písničky Religion. Mě osobně se líbila více, zřejmě díky metalovějšímu zvuku od Jarka Musila.
Co napsal o albu obecně? Kapela má jako informaci o sobě na facebookovém profilu napsáno: A different sense of order. A to bych řekl, že odpovídá i jejich hudbě.
Tohle je prog-metalové album, prošpikované zvraty, různými riffy a rytmy a rozšířenými (pojem z hudební teorie) akordy. Ne nějaký tuctový power.
Album je to zcela jistě náročné, ovšem právě proto může být skvělou cílovkou pro náročné posluchače. Osobně bych si dokázal na albu představit více dynamiky a více klavíru. Klavírní pasáže se mi totiž většinou dost líbily.
Rezervu desky vidím (tedy slyším) ve zvuku. Byť album vzniklo poměrně nedávno, v roce 2016, zvuk tomu dle mého úplně neodpovídá. Myslím, že by mohl víc tlačit. Prostě albu dopřál lepší mix a master.
Zatím jsem nezmínil jméno alba. Album asi jméno nemá. Jediné co na bookletu je, je jméno kapely: Synæsthetics. Pravděpodobně tím kapela chtěla naznačit, že album nese stejné jméno.
Booklet je vytvořen z fotek, doplněn texty alba, informacemi a fotkami muzikantů. Na coveru je decentně zasazeno graficky zpracované logo. Nyní mě napadá, jestli ono æ není názvem alba? Řekl bych průměrně zpracovaný booklet, který rozhodně neurazí, ale ani nijak nenadchne.
Z alba se mi nejvíce líbila úvodní písnička Fortress from our dreams, díky hollywoodskému nádechu melodie a potom Broken glass, kvůli její podmanivosti.
Dle aktuálních informací kapela pracuje na novém materiálu. Takže příznivci prog-metalu. Sledujte Synæsthetics, ať vám od nich nic neunikne.
Vkládám tedy disk do CD-ROM, ten se roztáčí a z reproduktorů se začínají ozývat první tóny.
Úvodní písnička Fortress from our dreams začíná pozvolně syntem, postupně se přidávají ostatní nástroje kapely, jako první uslyšíme mužský zpěv, po další chvíli se přidá lahodný ženský vokál. Je to nejdelší sedmiminutový song na albu a můžeme v něm rozpoznat jisté pasáže. První polovina se nese v prog-rockovo-metalovém hávu a předestírá, co na albu uslyšíme. V polovině je akustická vsuvka, která se, jak už to tak bývá, opět přeline do tvrdých riffů. V závěru písničky zazní dvě kytarová sóla. Dle zvuku kytar bych řekl, že se kytaristé spravedlivě podělili.
Hlavní melodie mi tak strašně připomíná soundtrack z filmu jako Mumie, Tisíc a jedna noc nebo podobného trháku, že jsem si kvůli tomu stáhl i Shazam. Ale jediné, co mi ukázal bylo Fortress from our dream od Synaesthetics.
Religion je střednětempá písnička s výrazným klavírem, melodie zpěvu melancholicky osciluje v tónině, velkou devízou je zde ovšem zajímavé kytarové sólo, kterému udělaly prostor ostatní nástroje a neskutečně do písničky sedne.
V podobném tempu pokračuje i Distance. Hlavní kytarový motiv je postaven na rozkladech akordů. Anetin hlas zde doplňuje i growl a atmosféru dotváří vhodně použitý klavír.
Broken glass je do poloviny pomalá procítěná písnička, takový pěkný ploužák. V polovině nabude díky rychlejšímu podkladu na energičnosti.
Klavírním intrem začíná Straw man. Aneta se zde pokouší o zpěv zabarveným hlasem a písničce to docela sluší. Vnáší to do ní svěží změnu. Ve střední poklidné pasáži jsem zaznamenal práci s volume poťákem u kytar nebo podobný efekt. Následuje kytarové sólo, část se šepotem, heavy pasáž, klavírní intermezzo a tak dále. Celkově je písnička na změny a nápady bohatá.
V úvodu Embrace my addiction můžeme slyšet intro na basu a ráfek na rytmičák. Inspirativní a zajímavá kombinace. Písnička se rozjede pěkným kytarovým rifem - škoda že nezní déle - doplněným syntovou plochou. Opět písnička s mnoha změnami, pasážemi, rytmy a variacemi. Krásně je zde i využito stereo kanálu.
I Memento mori začíná basou, aby se po chvíli přidaly kytary. Vzletný latinský název odkazuje na poměrně energickou písničku. Poměrně. I tento song je protkán nespočtem pasáží a změn. Začínám si přát přímočařejší písničku, ale i Within the confines je plejádou motivů, riffů a změn.
Poslední song na albu je jiná verze písničky Religion. Mě osobně se líbila více, zřejmě díky metalovějšímu zvuku od Jarka Musila.
Co napsal o albu obecně? Kapela má jako informaci o sobě na facebookovém profilu napsáno: A different sense of order. A to bych řekl, že odpovídá i jejich hudbě.
Tohle je prog-metalové album, prošpikované zvraty, různými riffy a rytmy a rozšířenými (pojem z hudební teorie) akordy. Ne nějaký tuctový power.
Album je to zcela jistě náročné, ovšem právě proto může být skvělou cílovkou pro náročné posluchače. Osobně bych si dokázal na albu představit více dynamiky a více klavíru. Klavírní pasáže se mi totiž většinou dost líbily.
Rezervu desky vidím (tedy slyším) ve zvuku. Byť album vzniklo poměrně nedávno, v roce 2016, zvuk tomu dle mého úplně neodpovídá. Myslím, že by mohl víc tlačit. Prostě albu dopřál lepší mix a master.
Zatím jsem nezmínil jméno alba. Album asi jméno nemá. Jediné co na bookletu je, je jméno kapely: Synæsthetics. Pravděpodobně tím kapela chtěla naznačit, že album nese stejné jméno.
Booklet je vytvořen z fotek, doplněn texty alba, informacemi a fotkami muzikantů. Na coveru je decentně zasazeno graficky zpracované logo. Nyní mě napadá, jestli ono æ není názvem alba? Řekl bych průměrně zpracovaný booklet, který rozhodně neurazí, ale ani nijak nenadchne.
Z alba se mi nejvíce líbila úvodní písnička Fortress from our dreams, díky hollywoodskému nádechu melodie a potom Broken glass, kvůli její podmanivosti.
Dle aktuálních informací kapela pracuje na novém materiálu. Takže příznivci prog-metalu. Sledujte Synæsthetics, ať vám od nich nic neunikne.
RSS Feed
