Poslední dobou se mě docela dost lidí ptá, jak „to“ všechno stíhám a kde beru „tolik“ času na všechny svoje aktivity.
V prvé řadě, mám úplně stejně času jako každý z vás a za druhé nemám pocit, že bych stíhal všechno, co bych chtěl. Právě naopak.
Ale ano, uznávám. Uvědomuji si, že s časem záměrně a vědomě nakládám jinak než mnoho lidí, které kolem sebe pozoruji.
V prvé řadě, mám úplně stejně času jako každý z vás a za druhé nemám pocit, že bych stíhal všechno, co bych chtěl. Právě naopak.
Ale ano, uznávám. Uvědomuji si, že s časem záměrně a vědomě nakládám jinak než mnoho lidí, které kolem sebe pozoruji.
A tak jsem si řekl, že tu sepíšu pár bodů, které vědomě při nakládání se svým časem využívám.
Určitě se něco podobného, ne-li stejného, dozvíte i v nějakém kurzu time managementu, nicméně tohle jsou mnou léty ověřené rady, které mi fungují.
Abych vás nenudil, napíšu k jednotlivým bodům jen stručný vysvětlující komentář. Kdo by si chtěl počíst víc a lépe svůj čas využívat (třeba mít víc času na trénování na nástroj), nechť mi napíše (např. přes kontaktní formulář tady na mém webu) a já vám zašlu pdf s obsáhlejším vyprávěním k jednotlivým bodům, kde se podrobněji dozvíte proč co a jak dělám nebo spíše nedělám.
Aneb jak se v jedné písni zpívá, aby se vám už nestávalo: „Můj čas se ocit v tísni časové“.
Určitě se něco podobného, ne-li stejného, dozvíte i v nějakém kurzu time managementu, nicméně tohle jsou mnou léty ověřené rady, které mi fungují.
Abych vás nenudil, napíšu k jednotlivým bodům jen stručný vysvětlující komentář. Kdo by si chtěl počíst víc a lépe svůj čas využívat (třeba mít víc času na trénování na nástroj), nechť mi napíše (např. přes kontaktní formulář tady na mém webu) a já vám zašlu pdf s obsáhlejším vyprávěním k jednotlivým bodům, kde se podrobněji dozvíte proč co a jak dělám nebo spíše nedělám.
Aneb jak se v jedné písni zpívá, aby se vám už nestávalo: „Můj čas se ocit v tísni časové“.
1. Vyhoďte televizi
Seriously!! Pokud trávíte čas konzumací výtvorů jiných lidí, nikdy ho sami mít nebudete. My už doma televizi mnoho let nemáme a VŮBEC nám nechybí.
V rozšířeném komentáři vysvětlím, proč je televize úplně zbytečná.
V rozšířeném komentáři vysvětlím, proč je televize úplně zbytečná.
2. Stanovte si priority
Ač se může zdát, že tohle nemá s časem nic společného, opak je pravdou. Věci přirozeně děláme podle toho, co nejvíc „hoří“, co už nejde odložit. Vy sami si ale musíte říct, co je pro vás nejdůležitější, čeho chcete dosáhnout, a na to se soustředit. Bohužel, i když to nic nestojí (na rozdíl od vyhozené televize), je tohle pro mnoho lidí dost těžké. To, co by chtěli dělat nedělají a místo toho dělají to, co si myslí, že dělat chtějí. Prostě musíte dělat to, co chcete stíhat a nesmíte dávat přednost ostatním věcem. V konečném důsledku to může i znamenat, že se budete muset některých svých aktivit vzdát.
3. Spěte akorát
Jak se říká, ranní ptáče dál doskáče. Neznamená to, že musíte brzo vstávat (ale samozřejmě můžete :-) ), sám vstávání nesnáším. Jde o to, abyste spánkem netrávili zbytečně nadměrný čas. Už tak s ním musíme strávit zhruba třetinu života. To je zatraceně hodně. Proto spěte tak,
abyste byli přes den fit a mohli ho prožít naplno. Ale nevyspávejte zbytečně.
V pdf vám objasním jak spánek úzce souvisí s bodem č. 4 a 5.
abyste byli přes den fit a mohli ho prožít naplno. Ale nevyspávejte zbytečně.
V pdf vám objasním jak spánek úzce souvisí s bodem č. 4 a 5.
4. Omezte hospodu, párty a podobné pasivity
Uznávám, že tenhle bod by mohl být diskutabilní, ale žádný učený z nebe nespadl a z hospody nevylez. Pokud například půjdete domlouvat kšeft a odehraje se to v hospodě, je to úplně něco jiného než když půjdete do hospody sedět a nalívat se. A je úplně jedno, jestli to budete maskovat důležitou domluvou s kamarády. Důležitý je totiž skutečný výsledek ne vaše samolibé alibi.
Možná už také tušíte, co má chození do hospody společného se spánkem. Aneb jednou ranou zabijete víc času najednou. Večer v hospodě a ráno v posteli. Proto si na tento bod dávám obzvlášť dobrý pozor.
V rozšířeném komentáři vám vysvětlím, co jsem nazval pasivitou, jak ji poznat a jak se jí vyhnout. A taky, že i „jití do hospody“ nemusí být někdy úplně špatné.
Možná už také tušíte, co má chození do hospody společného se spánkem. Aneb jednou ranou zabijete víc času najednou. Večer v hospodě a ráno v posteli. Proto si na tento bod dávám obzvlášť dobrý pozor.
V rozšířeném komentáři vám vysvětlím, co jsem nazval pasivitou, jak ji poznat a jak se jí vyhnout. A taky, že i „jití do hospody“ nemusí být někdy úplně špatné.
5. Vyplňte režijní čas a lépe organizujte
Tohle je podle mě jeden z docela důležitých bodů. V podstatě to byl i první bod, který jsem sám začal vědomě aplikovat. Je jednoduchý a dá se díky němu získat denně až desítky minut navíc.
V podstatě jde o to, že každý den strávíme strašně moc času úkony, které musíme absolvovat, protože jsou nevyhnutelné, ale ubírají nám čas, který díky nim nemůžeme věnovat pro nás prioritnějším věcem.
Tak například denně musíme jít na záchod. Kolik tam strávíme času? 5 až 10 minut? Tak to je cca 30 – 60 hodin za rok. A to jsou cca 1 – 2 knížky, které bysme mohli přečíst v pohodlí houpacího křesla. Které ale nepřečteme, protože ten čas strávíme sezením na záchodě. A nešel by ten čas využít lépe?
A co takhle cesta do práce a z práce? MHD? Jistě, venku za oknem zapařené šaliny je tolik lákavých reklam. Jezdíte autem? Jezdíte výtahem? Čistíte si zuby? Jdete si občas vystát frontu na poštu? Loupete brambory, umýváte nádobí, vaříte? Umýváte auto? Přemýšleli jste někdy nad tím, jak tento čas využít? Pokud totiž nemáte VÍC času, musíte začít zvládat víc věcí najedou. Zkuste si promyslet, co můžete dělat současně.
Každopádně vám to podrobněji i s mnoha konkrétními příklady popíšu v pdf. Stejně jako o organizaci času. To je totiž minimálně stejně důležité jako využívání času, který jste zatím nevyužívali. Už i jen správnou organizací můžete ušetřit další desítky minut denně.
V podstatě jde o to, že každý den strávíme strašně moc času úkony, které musíme absolvovat, protože jsou nevyhnutelné, ale ubírají nám čas, který díky nim nemůžeme věnovat pro nás prioritnějším věcem.
Tak například denně musíme jít na záchod. Kolik tam strávíme času? 5 až 10 minut? Tak to je cca 30 – 60 hodin za rok. A to jsou cca 1 – 2 knížky, které bysme mohli přečíst v pohodlí houpacího křesla. Které ale nepřečteme, protože ten čas strávíme sezením na záchodě. A nešel by ten čas využít lépe?
A co takhle cesta do práce a z práce? MHD? Jistě, venku za oknem zapařené šaliny je tolik lákavých reklam. Jezdíte autem? Jezdíte výtahem? Čistíte si zuby? Jdete si občas vystát frontu na poštu? Loupete brambory, umýváte nádobí, vaříte? Umýváte auto? Přemýšleli jste někdy nad tím, jak tento čas využít? Pokud totiž nemáte VÍC času, musíte začít zvládat víc věcí najedou. Zkuste si promyslet, co můžete dělat současně.
Každopádně vám to podrobněji i s mnoha konkrétními příklady popíšu v pdf. Stejně jako o organizaci času. To je totiž minimálně stejně důležité jako využívání času, který jste zatím nevyužívali. Už i jen správnou organizací můžete ušetřit další desítky minut denně.
6. Naučte se říkat ne
Jeden z nejtěžších bodů, ale také jeden z nejpodstatnějších. Pokud nedokážete říct ne lákadlům či jiným lidem, sami nikdy čas mít nebudete. Pokud se budete zabývat aktivitami a zábavou, které vám život přinese sám od sebe, sami nikdy nic nestihnete. Pokud nedokážete odolat reklamám a nabídkám moderní společnosti, nikdy sami nic nevytvoříte, nikam se neposunete a budete jen konzumovat a konzumovat.
7. Nepouštějte k sobě časožrouty
Víte kdo jsou časožrouti? Jsou něco jako Mozkomorové, ale místo vašeho štěstí z vás budou vysávat váš čas, a tak vám zkracovat váš vlastní život. Nižší formy časožroutů poznáte podle výroků: „Já nestihnu, ty udělej.“ „Já neumím, ty udělej“ „Já nemůžu, ty musíš“. Jsou pak chvíle, kdy si říkáte, proč já blbec to vůbec dělám? Jsou to prostě lidé, kteří svoji lenost nebo neschopnost přehazují na vás. POZOR, zde bych chtěl důrazně upozornit, nezaměňovat s pomocí! Ne, pomáhat je potřeba a je to dobré. Ale nenechte se okrádat o váš čas.
Zkuste poznat rozdíl v těchto větách: „Vysvětlíš mi, prosím, jak se to dělá? Nemůžu na to přijít.“ a „Udělej to, prosím, za mě, já to neumím/nestíhám.“ V první větě se dotyčný již snažil předem sám, opakovaně, nešlo mu to a tak přišel pro radu, aby se to naučil a mohl to příště udělat sám a dál vás neotravovat. V druhém případě se dotyčný nic učit nechce, sám učením neztrácel čas, ale chce, abyste ho ztratili vy, vykonáváním jeho prosby nebo žádosti. Navíc za vámi v budoucnu přijde znovu, protože to nebude ani v budoucnu umět a vy jste se už osvědčili. A navíc ještě nepřímo přiznává, že čas, který mohl věnovat učení dané věci věnoval něčemu jinému, protože nestíhá (neumí). Neumí si zorganizovat čas a svoji neschopnost přenáší na vás. Jasně, je to jen příklad, který má jistě své mouchy, ale podstatu chápete.
No a to je teprve ta nižší forma časožroutů, co teprve ta vyšší? Ti jsou ještě záludnější. O těch ale až v pdf.
Každopádně, je potřeba umět časožrouty odhalit a kategoricky jejich časožroutské útoky odrážet. Opět připomínám. Neplést s pomocí bližním, začátečníkům atd.
A co závěrem? Uvědomte si, co vám bere čas a snažte se to omezit. Může to být facebook, instagram, hraní her a mnoho dalších distraktorů.
Zatím jsem také nezmínil děti. Ano, děcka jsou velkým žroutem času. Ale věřím, že ty jsou také největší prioritou a naopak čas do nich investovaný se pak zase jednou vrátí. Takže budu pomalu končit a půjdu se jim věnovat.
Neberte to tak, že odteď skončila veškerá legrace a musíte čas využívat efektivně na sto procent (raději na sto dvacet, když budete dělat víc věcí současně). Ono by vás to pak dovedlo do stresu, který taky určitě nechcete. Takže aplikovat s rozumem, tak jak každému vyhovuje.
A na úplný konec jedna motivační rada, která mně osobně velmi pomáhá. Vždycky když mám naplánovaný úkol, kterým se posunu ke svému cíli, ale nechce se mi do něj (třeba jako napsat tento článek) a raději bych si třeba pustil film, tak si řeknu: „Jak se budu cítit, pokud půjdu a úkol dělám a nebo nepůjdu a pustím si film? Když půjdu, překonám se a udělám to, budu mít jednak volnou hlavu. Už na to nebudu muset myslet. Budu to mít hotové, tudíž další odškrtnutá fajfka. A pak až se podívám zpět, budu mít dobrý pocit z vykonaného. Pokud si teď pustím film, budu se sice chvíli bavit, ale pak bude pokračovat moje frustrace z nedokončeného díla a z toho, co jsem všechno nestihl a neudělal. A stejně to jednou budu muset udělat.“ Takže po tom vždycky hned jdu a udělám, co mám v plánu.
No a světe div se. On pak třeba zbude i ten čas na film. U kterého já pravděpodobně budu něco souběžně dělat :-) .
Tak ať se vám daří.
Zkuste poznat rozdíl v těchto větách: „Vysvětlíš mi, prosím, jak se to dělá? Nemůžu na to přijít.“ a „Udělej to, prosím, za mě, já to neumím/nestíhám.“ V první větě se dotyčný již snažil předem sám, opakovaně, nešlo mu to a tak přišel pro radu, aby se to naučil a mohl to příště udělat sám a dál vás neotravovat. V druhém případě se dotyčný nic učit nechce, sám učením neztrácel čas, ale chce, abyste ho ztratili vy, vykonáváním jeho prosby nebo žádosti. Navíc za vámi v budoucnu přijde znovu, protože to nebude ani v budoucnu umět a vy jste se už osvědčili. A navíc ještě nepřímo přiznává, že čas, který mohl věnovat učení dané věci věnoval něčemu jinému, protože nestíhá (neumí). Neumí si zorganizovat čas a svoji neschopnost přenáší na vás. Jasně, je to jen příklad, který má jistě své mouchy, ale podstatu chápete.
No a to je teprve ta nižší forma časožroutů, co teprve ta vyšší? Ti jsou ještě záludnější. O těch ale až v pdf.
Každopádně, je potřeba umět časožrouty odhalit a kategoricky jejich časožroutské útoky odrážet. Opět připomínám. Neplést s pomocí bližním, začátečníkům atd.
A co závěrem? Uvědomte si, co vám bere čas a snažte se to omezit. Může to být facebook, instagram, hraní her a mnoho dalších distraktorů.
Zatím jsem také nezmínil děti. Ano, děcka jsou velkým žroutem času. Ale věřím, že ty jsou také největší prioritou a naopak čas do nich investovaný se pak zase jednou vrátí. Takže budu pomalu končit a půjdu se jim věnovat.
Neberte to tak, že odteď skončila veškerá legrace a musíte čas využívat efektivně na sto procent (raději na sto dvacet, když budete dělat víc věcí současně). Ono by vás to pak dovedlo do stresu, který taky určitě nechcete. Takže aplikovat s rozumem, tak jak každému vyhovuje.
A na úplný konec jedna motivační rada, která mně osobně velmi pomáhá. Vždycky když mám naplánovaný úkol, kterým se posunu ke svému cíli, ale nechce se mi do něj (třeba jako napsat tento článek) a raději bych si třeba pustil film, tak si řeknu: „Jak se budu cítit, pokud půjdu a úkol dělám a nebo nepůjdu a pustím si film? Když půjdu, překonám se a udělám to, budu mít jednak volnou hlavu. Už na to nebudu muset myslet. Budu to mít hotové, tudíž další odškrtnutá fajfka. A pak až se podívám zpět, budu mít dobrý pocit z vykonaného. Pokud si teď pustím film, budu se sice chvíli bavit, ale pak bude pokračovat moje frustrace z nedokončeného díla a z toho, co jsem všechno nestihl a neudělal. A stejně to jednou budu muset udělat.“ Takže po tom vždycky hned jdu a udělám, co mám v plánu.
No a světe div se. On pak třeba zbude i ten čas na film. U kterého já pravděpodobně budu něco souběžně dělat :-) .
Tak ať se vám daří.
RSS Feed
