Tento článek vyšel 3.2.2017 v hudebním magazínu Frontman
Sdílet, sdílet na stránce, sdílet (veřejný), share... kolikrát to tlačítko za den na některé sociální síti zmáčknete? Nebudu tu dělat rozbor toho, co všechno sdílíte, kde a kolik. Jestli jsou to vtípky, vážná témata, obrázky, texty či videa. Chci se zaměřit na jeden konkrétní jev, kterého si všímám už delší dobu: sdílení hudebních klipů. Konkrétně se mi jedná o poměr sdílení hudebních klipů zajetých slavných kapel versus sdílení klipů malých, lokálních či začínajících kapel.
Pozoruji to celkem často. Nějaká fajn česká kapela, které to pěkně šlape, už tu s námi pár let je, má nějakých těch pár desítek, stovek či tisícovek fanoušků. Taky nějaké odehrané koncerty, takže se o ní ví. Dá se poslouchat, má skvělý zvuk; rozuměj nahrávka ze studia, ne domácí demo. No a tahle kapela vymyslí, zařídí, natočí, zaplatí a pak s radostí do světa vypustí klip.
Tajně doufá, že ho okomentujeme nebo budeme sdílet. Ale kde nic, tu nic. Klip sdílí polovina kapely, tři skalní fanoušci a bubeníkova maminka. Ti, co se na klip tak strašně těšili, a pořád se vyptávali, kdy už bude, ho samozřejmě nesdíleli, protože museli sdílet klip nějaké věhlasné světové star... a video s kočičkama.
A to je ten jev, který pozoruji. Jen se mi to zdá, nebo to taky sledujete? Mám prostě pocit, že víc sdílíme klipy slavných zavedených kapel, než kapel našich kámošů, či jednoduše našich oblíbených „neslavných“ kapel.
Dřív bych řekl, že klipy slavných kapel se budou víc sdílet, protože jsou vizuálně zajímavější. Velké kapely mají víc peněz, tudíž si mohou dovolit větší produkci a dělají bombastičtější klipy. To už ale dávno neplatí. Viděl jsem plno malonákladových klipů, které ty komerční lehce strčí do kapsy.
Myslím si, že tento jev je způsoben iracionálním myšlenkovým pochodem sdílejícího, který by mohl znít takto: „Moje oblíbená slavná kapela vydala klip, jdu ho sdílet a ještě jim ho pochválím do komentářů. Kapela si všimne mého sdílení a přečte si můj komentář. Až pak budu stát na koncertě před pódiem, zpěvák mě tam uvidí, pozná mě podle profilové fotky, pozve mě na pódium a po koncertě i do backstage. Pak mě pozve, abych s nima jel(a) zbytek tour. Raději pod to video napíšu komentáře dva. Aby si mě fakt všimli. A přidám srdíčka.“ – Vážení, tak takhle ne!
Nemyslím, že bychom neměli sdílet videoklipy našich oblíbených kapel ze zahraničí. Klidně sdílejme novinky, zajímavá, poučná a vtipná videa. Ale osobně nemusím tisíckrát vidět video třeba Iron Maiden, i když je mám rád, jen proto, že: „Mám nostalgickou náladu!“ „Cítím se dnes takto.“ „Kdo poslouchá?“
Každý metalista zná Iron Maiden a každý puberťák zná Justina Biebera. Ale jednoduše mi přijde tak trochu líto, když vidím, kolik úsilí dali kámoši do klipu, a pak jim ho sdílí pět fanoušků. A přitom je v tom jejich klipu ke koukání víc než naolejovanej bicák nějakýho amíka.
A na závěr pár „debilních“ argumentů pro a proti sdílení. Jsou vám některé povědomé?
Proč sdílíme videa slavných kapel:1. Když sdílím cool kapelu, jsem taky cool.
2. Když sdílím zajímavou kapelu, lidi si o mně řeknou, že jsem taky zajímavý.
3. Aby byli ještě slavnější.
4. Aby si mě všimli, dali si mě do přátel, odepsali mi, pozvali mou kapelu na společné tour...
5. Abych kámošům ukázal, co už znají.
6. Abych jim případně připomněl, co zapomněli.
7. Abych se předvedl, jaký mám hudební vkus.
8. Protože nic jiného a zajímavějšího neznám.
Proč nesdílíme videa méně známých kapel a kapel svých kámošů:1. Stydím se za to, že můj kámoš má kapelu a já ne.
2. Závidím jim, že oni jsou ve videoklipu a já ne.
3. Nejsou slavní, takže nemůžou být dobří, tudíž nebudu sdílet.
4. Kapela, která není v telce nemůže stát za sdílení.
5. Kdybych jim sdílel klip, usnuli by na vavřínech a už by se nezlepšovali.
6. Byli by pak moc namyšlení.
7. Mohli by si pak myslet, že si chci koupit jejich CD (který jsem si stejně už upirátil).
8. Budu sdílet až jejich druhý klip, první se nesdílí.
9. Kámoši by si klepali na čelo, co to poslouchám za noname band.
10. Přece nepřiznám, že se mi líbí začínající kapela.
11. Tenhle styl nikdo z mých přátel neposlouchá, sdílení je zbytečné.
12. Jsem profík, poslouchám a podporuju jen profíky.
Samozřejmě, nesmyslných i racionálních argumentů a důvodů ke sdílení nebo nesdílení se dá najít ještě víc. Jak to vidíte vy?