Dlouho předlouho mi už doma leží rest od kapely Mylions a to jejich druhé album II. Mylion. Tedy druhý milion. Mám pocit, že kapel, které svoje alba jen číslují, nějak přibývá. Mě osobně to přijde škoda, ale každého věc. V případě kapely Mylions je ale označení první milion, druhý milion, třetí milion docela vtipné. Snad v tomto duchu budou pánové pokračovat.
Pro ty, co kapelu Mylions neznají je třeba říci, že se skládá z ostřílených muzikantů, kteří už mají hodně za sebou. Za všechny budu jmenovat kytaristu Mirka Horňáka a klávesáka Jana Vrchotu. Takže od alba očekávám jak skladatelskou tak i hráčskou vyzrálost a rovnou můžu napsat, že to tak i je. Na albu neslyším snad jedinou poplatnou vyhrávku, či tisíckát omletý doprovod. A když už tam něco podobného je, je to okořeněno zajímavým zvukem nebo efektem. Doprovody hrají zajímavé riffy, zajímavé doprovody. Celkově mě pestrost baví.
Na druhou stranu album není přeumělkované. Pro mě osobně se jedná o poctivý bigbeat či hard rock, chcete-li. Celé album si drží tento koncept a moc neuhýbá, což každý bigbíťák samozřejmě ocení.
Nemá tedy cenu pitvat každou písničku zvlášť, pojďme si projet jejich hudebně rozlišovací znaky a zajímavosti.
Titulní píseň Carpe diem – Užívej dne, začíná velkolepým intrem do kterého zazní první slova písně: „Když ti tvoje holka nechce dát...“. Tento první verš naprosto výstižně charakterizuje celé album, které je o holkách, láskách ztracených i najitých, hospodách a štamgastech, motorkách a vše co k tomu patří. Nemůžu si pomoct, ale tohle album se opravdu těm, kteří se považují za bigbeaťáky, prostě musí líbit.
Když písnička začíná startováním motorky, jak se asi bude jmenovat? Ano, Cesta do pekel a v takové písničce samozřejmě nesmí chybět ani anglický popěvek Highway to hell. Trochu by se zdálo, že nám do písničky kluci naservírovali všechna hardrocková klišé, ale proč ne. Ono to funguje. Navíc se mi v písničce dost líbila zpěvová melodie. Na konci pánové opět nasednou na silné mašiny a odjedou rovnou do pekla. Já osobně bych se mu raději vyhnul.
Když je další písnička o čase, proč ji nezačít tikáním? Pěkný rozpoznávací znak. Čas tvý rány nezahojí vás rozhoupá ve středním tempu a současně je jméno písničky i základním veršem, který si s kapelou rádi zazpíváte i na koncertě. Ke konci je emotivní mluvená pasáž odkazující na naléhavost času.
Přelétavá je pěkná balada se zajímavými harmoniemi.
Deviant je tvrdá úderka. Hned za ní následuje hard rocková klasika s typickým začátkem, kdy to rozjedou bicí, přidá se kytara a nastoupí zpěv. Určitě si v této písničce vychutnejte flangerové kytary a zajímavé klávesy. A co myslíte, že je pro bigbeaťáka ráj? No přece hospoda, řádně černá, takže písnička se jmenuje Černej ráj.
Katedrála sice není balada, ale dá se označit za hardrockový ploužák a zpěvák zde má opravdu fajnou barvu hlasu. Závrať bych označil za klasický bigbeat.
Mě se neptej je postavená na jednoduchém bum čvacht, ale písnička díky tomu dostává patřičný drive. Kytara hodně využívá kvákadla.
Když uslyšíte kovadlinu o čem písnička bude? O kováři. Kdybych já byl kovářem je hravá písnička a libí se mi propojení textu s muzikou. Když se zazpívá „ozvěna“ a ta se pak ozve i v hudbě na nástrojích, to je přesně, to co se mi na muzice líbí a co oceňuji.
A poslední Titulková je opravdu titulková. Klidně bych si ji dokázal představit v nějakém filmu. Jedná se víceméně o pomalou instrumentální skladbu, kde hezké melodie hraje akustická kytara. Tahle skladba se mi líbí z celého alba nejvíc. Jsem prostě sentimentální. Hodně zajímavý prvek je, že se kapela na konci písničky představí. Obsazení kapely si tak nejen přečtete v bookletu, ale i poslechnete na konci alba.
Album je vydané jako digipack. Nedá se zde ani mluvit o nějaké grafice, podklad je jednoduchý šedo červený. Nicméně to pánové dohnali lesklými prvky na matném podkladu. Jedná se o loga, fotku kapely a logo alba. Za to je musím pochválit, protože je to docela netradiční prvek.
Z bookletu se dočteme složení kapely, nějaké info, kdo co na albu dělal a tracklist.
Moderně využili QR kódů, aby se fanoušci dostali na jejich web, k textům, videím a facebook. To je v dnešní době moc fajn, jít s dobou. Jenže zcela chybí texty tištěné a to zase fajn není. Já když poslouchám cédo, rád u toho listuji bookletem, prohlížím si grafiku a čtu texty. A tady mi tento vjem zcela odpadl. Za mě je to škoda.
Slovo závěrem. Jste-li odkojeni starou školou hard rocku, neváhejte ani chvíli, budete nadšeni. A pokud si myslíte, že bigbeat není váš šálek čaje, tak si minimálně rozšiřte hudební obzory, ať víte, jak se dnes hraje hard rock.
Na druhou stranu album není přeumělkované. Pro mě osobně se jedná o poctivý bigbeat či hard rock, chcete-li. Celé album si drží tento koncept a moc neuhýbá, což každý bigbíťák samozřejmě ocení.
Nemá tedy cenu pitvat každou písničku zvlášť, pojďme si projet jejich hudebně rozlišovací znaky a zajímavosti.
Titulní píseň Carpe diem – Užívej dne, začíná velkolepým intrem do kterého zazní první slova písně: „Když ti tvoje holka nechce dát...“. Tento první verš naprosto výstižně charakterizuje celé album, které je o holkách, láskách ztracených i najitých, hospodách a štamgastech, motorkách a vše co k tomu patří. Nemůžu si pomoct, ale tohle album se opravdu těm, kteří se považují za bigbeaťáky, prostě musí líbit.
Když písnička začíná startováním motorky, jak se asi bude jmenovat? Ano, Cesta do pekel a v takové písničce samozřejmě nesmí chybět ani anglický popěvek Highway to hell. Trochu by se zdálo, že nám do písničky kluci naservírovali všechna hardrocková klišé, ale proč ne. Ono to funguje. Navíc se mi v písničce dost líbila zpěvová melodie. Na konci pánové opět nasednou na silné mašiny a odjedou rovnou do pekla. Já osobně bych se mu raději vyhnul.
Když je další písnička o čase, proč ji nezačít tikáním? Pěkný rozpoznávací znak. Čas tvý rány nezahojí vás rozhoupá ve středním tempu a současně je jméno písničky i základním veršem, který si s kapelou rádi zazpíváte i na koncertě. Ke konci je emotivní mluvená pasáž odkazující na naléhavost času.
Přelétavá je pěkná balada se zajímavými harmoniemi.
Deviant je tvrdá úderka. Hned za ní následuje hard rocková klasika s typickým začátkem, kdy to rozjedou bicí, přidá se kytara a nastoupí zpěv. Určitě si v této písničce vychutnejte flangerové kytary a zajímavé klávesy. A co myslíte, že je pro bigbeaťáka ráj? No přece hospoda, řádně černá, takže písnička se jmenuje Černej ráj.
Katedrála sice není balada, ale dá se označit za hardrockový ploužák a zpěvák zde má opravdu fajnou barvu hlasu. Závrať bych označil za klasický bigbeat.
Mě se neptej je postavená na jednoduchém bum čvacht, ale písnička díky tomu dostává patřičný drive. Kytara hodně využívá kvákadla.
Když uslyšíte kovadlinu o čem písnička bude? O kováři. Kdybych já byl kovářem je hravá písnička a libí se mi propojení textu s muzikou. Když se zazpívá „ozvěna“ a ta se pak ozve i v hudbě na nástrojích, to je přesně, to co se mi na muzice líbí a co oceňuji.
A poslední Titulková je opravdu titulková. Klidně bych si ji dokázal představit v nějakém filmu. Jedná se víceméně o pomalou instrumentální skladbu, kde hezké melodie hraje akustická kytara. Tahle skladba se mi líbí z celého alba nejvíc. Jsem prostě sentimentální. Hodně zajímavý prvek je, že se kapela na konci písničky představí. Obsazení kapely si tak nejen přečtete v bookletu, ale i poslechnete na konci alba.
Album je vydané jako digipack. Nedá se zde ani mluvit o nějaké grafice, podklad je jednoduchý šedo červený. Nicméně to pánové dohnali lesklými prvky na matném podkladu. Jedná se o loga, fotku kapely a logo alba. Za to je musím pochválit, protože je to docela netradiční prvek.
Z bookletu se dočteme složení kapely, nějaké info, kdo co na albu dělal a tracklist.
Moderně využili QR kódů, aby se fanoušci dostali na jejich web, k textům, videím a facebook. To je v dnešní době moc fajn, jít s dobou. Jenže zcela chybí texty tištěné a to zase fajn není. Já když poslouchám cédo, rád u toho listuji bookletem, prohlížím si grafiku a čtu texty. A tady mi tento vjem zcela odpadl. Za mě je to škoda.
Slovo závěrem. Jste-li odkojeni starou školou hard rocku, neváhejte ani chvíli, budete nadšeni. A pokud si myslíte, že bigbeat není váš šálek čaje, tak si minimálně rozšiřte hudební obzory, ať víte, jak se dnes hraje hard rock.
RSS Feed
